Schovej svůj hned za roušku?
Během jara nejen na Slovensku lidé prožívali sociální izolaci a psychickou zátěž, jakož i projevovali negativní emoce, jako například strach, spolu s hněvem a smutkem. Mnoho lidí na celém světě hlásilo příznaky spojené s úzkostí a depresí.
Omezení volného pohybu změnily i životní styl, sociální vnímání a důvěru v instituce. Právě sociální izolace omezuje kontakt s našimi blízkými.
V případě pandemie COVID-19, tak fyzické distancování nutně neznamenalo emoční distancování. Proč se vlastně negativní emoce šíří mnohem rychleji než pozitivně na ulici, ale také v médiích?
Strach je nakažlivý
Rychlejší šíření negativních emocí a jejich jasnější detekci potvrdily i dva evropské výzkumy zveřejněné v září 2020 na Frontiers. Výzkumnice neurovědy na Turínské univerzitě v Itálii Federica Scarpina zkoumala nakolik je strach viditelný pro jiné.
V tomto výzkumu byla zkoumána emoce strachu. Jako primární emoce je velmi důležitá pro přežití člověka. Strach se obecně označuje jako motivační stav vyvolaný konkrétními hrozivými podněty, které vedou k obrannému chování nebo úniku.
Když rozpoznáme emoci strachu ve výrazu tváře ostatních, funguje to jako upozornění na možné vnější nebezpečí, se kterým se musíme vyrovnat. Strach v nás automaticky evokuje úzkost, která je běžnou reakcí na neznámou hrozbu nebo Intrapersonální psychický konflikt.
Strach můžeme pociťovat v důsledku negativního zážitku, ale i nepřímo společenským přenosem. Tedy, pokud vidíme strach v cizí tváři, předpokládáme, že riziko hrozí i nám.
Právě během epidemie není viditelné vnější nebezpečí. Jak reagují lidé, když čelí ustrašenému projevem? Jejich tváře se prokazatelně změnily a působily také ustrašeně.
Při odhalování emocí rouška překáží
Psycholog Claus-Christian Carbon z Univerzity v Bambergu, v Německu testoval čitelnost emocí pod rouškami. Účastníkem ukázaly 12 rozdílných obličeji Každá tvář má jeden ze šesti různých výrazů.
Tvář byla buď naštvaná, znechucená, ustrašená, šťastná, neutrální nebo smutná. Lidé, kteří hodnotili emoce byli nervózní, nedůvěřovali svému předpokladu a často nesprávně odhadli emoci daného člověka s rouškou.
Rouška kromě funkce zabránění šíření viru COVID-19 na ty nejzranitelnější, pomáhá vyhnout se přísné izolaci a karanténě v případě nákazy. Avšak rouška pokrývá i hlavní část lidské tváře, což ovlivňuje sociální interakci.
Podle pohledu na obličej víme správně odhadnout důvěryhodnost, atraktivnost, věk a pohlaví, jakož i emoce člověka. Při běžném hodnocení emocí lidí na fotce se nezvykneme mýlit. Překážkou správného odhadu jsou sluneční brýle, zda šátek přes obličej.
Rouška ukryjí až 60-70% plochy obličeje, která je důležitá pro emoční vyjádření, a tedy pro čtení emocí. Zakrývají právě tu část obličeje, která je důležitá pro efektivní neverbální komunikaci emocionálních stavů. Rozhodující je zejména oblast úst.
Bez roušky dokážeme odhalit téměř 90% emocí správně
Hodnotilo se šest emočních stavů (hněv, znechucení, strach, štěstí, neutrální výraz a smutek).
Na fotkách byly obličeje překryty béžovým rouškou upravené pomocí fotoshopech.
Experiment probíhá od 15. května do 18. května během pandemie COVID-19. V Německu byly v té době roušky povinné. Účastníci měli vyhodnotit emoční stav zobrazené osoby ze seznamu šesti emocí.
Odhad emocí na tvářích bez roušek byl správný až u 89,5% odhadů
