Čtvrtek, 28 března, 2024
aktualne
HomeRady a NávodySituace, které nám zlomí srdce. Jak se jim vyhnout?

Situace, které nám zlomí srdce. Jak se jim vyhnout?

Zlomené srdce třeba léčit

Pravidla jsou na to, aby se porušovala je milý příběh, který tak trošku zažíváme všichni. Nejednou nás některé situace zraní, rozpláčou, dostanou do úzkých.

A tak si ve svém nitru vytváříme jakési pravidla, jak se tímto okamžikem vyhnout. Je to jakoby způsob sebeobrany proti případným ztrátám. Přesně tak to cítila Amber a možná vás bude zpočátku štvát, iritovat, ale postupně se její postava krásně vyvíjí a vy mnohé pochopíte.

Amber žije jen s mámou a není to med lízat. Její máma skáče ze vztahu do vztahu a Amber si dosud každého jejího frajera oblíbila. Vybudovala si s ním i jeho rodinou hezký vztah, jenže po každém mámině rozchodu ji čekalo zklamání. A tak se rozhodla pro radikální krok.

Vytvořila si seznam přísných pravidel, které bude dodržovat stůj co stoj.Majú jí zajistit, že se už nikdy nebude citově vázat. To nejdůležitější prostě zní – nikdy si k matčiným objevům ani k jejich příbuzným nevytvořit žádný vztah!

Jenže pak se nastěhují ke Kevinovi, Mamina novému partnerovi a vše se zkomplikuje. Kevinova dcera Cammie se tváří jako její přítelkyně, ale zdaleka to není pravda. Její kamarád Jordan, mimochodem nejpřitažlivější chlapec ve škole a školní basketbalová hvězda, se zas stále objeví v té nejnevhodnější chvíli. A tráví s nimi příliš mnoho času …

Amber však trvá na svém. Zásadovost je jediná cesta, jak předejít zlomenému srdci vždy, když si máma sbalí kufry. No čím déle žijí spolu v jedné domácnosti, tím více ji láká pravidla porušit. Možná by to tentokrát stálo za to. Pohodová YA romantika s originálním koncem.

Novinka Pravidla jsou na to, aby se porušovala od Natalie Williamsonovej vás potěší a pobaví. Pěkná oddychovka, feel-good příběh s romantickou linkou, která se vám rozhodně zlíbí.

„Minulý rok jsem nemohla velmi cestovat se svou rodinou, takže představa, že moje kniha se dostane přes polovinu světa až k vám, na Slovensko, je fakt úžasná. Doufám, že se vám bude líbit, že se máte fajn a že v těchto podivných časech čtete mnoho dobrých knih, „odkazuje autorka speciálně Slovenské čtenářům.

Natalie Williamsonová pracuje jako personalistka a po nocích píše knihy. S manželem, dětmi, se psy a kočkami žije na Středozápadě USA, miluje koláče a často si na Wikipedii zjišťuje, zda mají filmy a seriály šťastný konec.

Začtěte se do novinky z vydavatelství Ikar:

Ráno jsem z parkoviště poslala Hannah esemesku, aby mě čekala při skříňce v šatně, ne v jídelně jako obvykle před začátkem vyučování. Když jsem přišla do šatny, už tam byla. Pohodlně opřená o vedlejší skříňku počkala, dokud si vyměním učebnice a sešity na první hodinu.

„Ahoj,“ řekla. „Jak dopadla večera?“ Večeře. Opravdu. Zapomněla jsem, že jsem jí napsala o naší „rodinné“ večeři hned, jak jsem se o ní dozvěděla od mámy. „Dobře.“ Zavřela jsem skříňku a vybrala se po chodbě opačným směrem, než byla jídelna. „Samozřejmě, že to bylo super trapné, ale ne více, než jsem čekala, takže se to dalo vydržet.“ „Hm, hm,“ přikyvovala Hannah a vykročila za mnou. Najednou se zamračila. „Počkej,

kam jdeš? „Ksakru. Doufala jsem, že Hannah mě bude bez otázek následovat do třídy, ve které jsem měla první hodinu a která se zcela náhodou nacházela na opačném konci než jídelna. Té jsem se chtěla vyhnout, neboť v ní na první zvonění se svými kamarády obvykle čekali i Jordan a Cammie. S nevinným výrazem jsem se otočila k Hannah.

„Hm, myslela jsem, že když tolik meškám, měla bych si tam věci odnést už teď.“ Hannah svraštila čelo. „Ještě jsem si nevypila kávu. A máme ještě alespoň patnáct minut. „“ Och, „přestoupila jsem z nohy na nohu. „Patnáct minut?“ Hannah na mě podezřívavě zažmúrila. „Vím, o co se snažíš.“ „O nic se nesnažím!“ Vyhrkla jsem. Panika v mém hlase byla jasným přiznáním viny. „Ale snažíš,“ zopakovala Hannah, chytila ​​mě za ruku a táhla zpět k jídelně. „Nechceš se po včerejší trapné večeři setkat s Cammie.“ „Divíš se mi snad?“ Vykrútila jsem se z jejího sevření.

„Kromě toho, znáš pravidla.“ „Znám, ale nemůžeš kvůli nim přestat ve škole žít. Už jsme o tom mluvili. „“ Nezapomněla jsem, „zamumlala jsem, protože měla pravdu. Mluvili jsme o tom mnoho ráz, zejména proto, že podle Hannah jsem to s tím „preklepnutím“ Cammie přehnala. S tím jsem docela nesouhlasila. Neboť kdybych v něm byla důsledná, neušlo by mi Cammino spojení s Jordanem a nebyla bych se s ním dala v sobotu večer do řeči. „Super!“ Ignorovala Hannah můj sarkastický tón. „Tak pojďme.“

Když jsme přišli do jídelny, prolétla jsem ji pohledem. S úlevou jsem si oddechla, když jsem Jordana ani Cammie nezahlídla. Ryana jsme našli při jednom z krajních stolů. Četl si obrázkový román a ujídat z velkého balení arašídových lentilek.

RELATED ARTICLES
- Reklama -SEO článek

Nejnovější články